Klokočí: Od růžence po řezbářský materiál
Klokočí, přesněji klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), je původní opadavý keř či menší strom, který roste i v českých lesích a parcích. Je ceněn pro své dekorativní květy a především pro plody – nápadné, nafouknuté, papírové tobolky, uvnitř kterých se skrývají proslulá semena, pro která se stal známým.Semena: Srdce tradičních růženců
Historicky nejvýznamnější a nejznámější použití klokočí je výroba růženců a lidové bižuterie. Semena klokoče, která se často označují jako „oříšky“, jsou:
- Vzhled: Hnědá, dokonale kulatá a vysoce lesklá, připomínající korálky.
- Tvrdost: Jsou velmi tvrdá, což je činí ideálními pro trvanlivé výrobky.
- Tradice: Popularita klokočových růženců dosáhla vrcholu v období baroka, kdy se klokočí stalo na čas synonymem pro růžence vůbec.
Výroba růženců byla a dodnes je pracným procesem. Nejsložitější částí je provrtání otvoru v tvrdém semeni, které se tradičně provádělo ostrým hranatým šídlem. V současnosti se používají i moderní techniky, ale princip pečlivé ruční práce zůstává.Charakteristika dřeva a jiné využití
Dřevo klokoče zpeřeného se vyznačuje dobrou pevností a je oblíbené v řezbářství. Přestože není primárně považováno za nábytkové dřevo, je ceněno pro své:
- Všestrannost: Používá se pro drobné ozdobné předměty a lidové řemeslné výrobky.
- Magická tradice: Z klokočového dřeva se v minulosti vyráběly tzv. klokočovky (hole), kterým se připisovala magická a ochranná moc – měly přinášet štěstí a chránit před nemocemi či bleskem.
Dýmkařská tradice – Fajfky
Ačkoli je klokočí vysoce ceněno pro své semena a dřevo se uplatní v řezbářství, neexistuje významná nebo rozšířená tradice jeho použití pro výrobu kuřáckých dýmek (fajfek). Důvodem je, že materiál pro hlavičku dýmky musí splňovat extrémně náročné požadavky, zejména vysokou žáruvzdornost a skvělé absorpční schopnosti, aby dýmka nepraskla a poskytovala suchý kouř. Protože však výrobci v 19-tém století používali materiály místní, obešli tuto vlastnost vložkováním a fajfky vyráběli. Pro národní muzeum v přírodě Vysočina jsem také dvě vyrobil. Po pravdě, největším problém byl materiál s dostatečnou mocností, tento keř není na Vysočině rozšířen.
